Příprava halowenského strašidýlka

Blížící se čas dušiček a s nimi spojený Haloween nás nakopnul k tomu, vydlabat si dýni a vyrobit strašidýlko před dům.
 Nejprve si vybereme akorátní dýni, prostě takovou, která nám padne do oka a dostatečně velkou, aby se nám dobře dlabala.
 1.Odřízneme vršek dýně.

 Před řezáním si můžeme udělat fixou rysku, abychom lépe chytli rovinu.
Poté jen stačí ostrým nožem odříznout ,,čepičku,,.

 2.Odklopíme vršek a můžeme se pustit do dlabání.

Když pomáhají domácí mazlíčci.
Hubert zkrátka musí všechno prozkoumat, ale rychle ven. Výraz typu,, ste se zbláznili,, mluví za vše.

3.Nejlépe se dlabe zmrzlinovou naběračkou, je pevná a akorát do ruky. Dá se dlabat i lžící nebo naběračkou. 

 4. Fixou si nakreslíme obličej, abychom měli šablonu a pěkně se nám vykrajovalo.

 Očička jsou hotová...

Dobře se vyřezává zalamovacím nožem, je ostrý a dají se jím vykrajovat i menší motivy 

 Konečná verze

 A už nám svítí....

Předvečer dne svátku všech svatých

 Ať už jsme zastáncem našich dušiček či zahraničního haloweenu, pravdou zůstává, že  předvečer dne všech svatých, jak se dušičky nazývají, je magický a energií prosáklý čas, kdy snad na každého padne podivný splín, troška nostalgie a možná i smutku.
 A není se vůbec čemu divit. Brzy se stmívá, už tak provlhlý vzduch prolíná všudypřítomná mlha líně se valící při zemi, jako by se bála vstát a vydat se do nebe.
 Podzim je v plném proudu a my přemýšlíme nad tím, že nejlepší by bylo zůstat někde v teple rodinného krbu s šálkem horké kávy, zachumlaní pod dekou a raději nikam do té zimy a nečasu ani nevystrčit nos.
 Ale také je tato doba věnovaná rozjímání a blížící se dušičkový čas nás ponouká k zamyšlení nad tím co bylo, je a bude, myšlenkami nad minulostí a lidmi, kteří jí prošli.
 A nejsme v tom sami. Již naši předkové rozjímali o věcech mezi nebem a zemí a dali vzniknout právě svátku Haloween.
 Staří keltové uctívali tento den své zemřelé předky a zdobením domů, pietních míst a pohřebišť oslavovali každičký okamžik života i smrti. Stavěli před svá obydlí ručně vyráběné lucerny, jednak proto, aby světlo odehnalo zlé duchy a především  proto, aby duše jejich zemřelých předků našly cestu domů.
 A to je podstatou všeho.

 Zastavit se na okamžik a vzpomenout na ty, které nosíme v srdci. Uvědomit si, že lásku nedělají tučně vyzdobené hroby zářící všemi barvami.
 Lásku tvoří vzpomínky na ty, které jsme milovali, kteří s námi strávili nějaký čas, který jim byl určen a kteří nás opustili do míst, kde vládne klid a mír.
 A až budete zapalovat svíčku v lucerně, v dýni, nebo jen tak doma ve svícnu, zahleďte se do teplého plamínku a vyslovte díky za čas, který jste směli prožít se svými babičkami, dědečky, maminkami,tatínky i dětmi nebo sourozenci, díky za neopakovatelné chvíle, které nás hřejí v srdci, kdykoliv si na ně vzpomeneme.

 Láska a hřejivá vzpomínka jsou právě tím plamenem, který v nás hoří celý život, a který láká duše našich milovaných, aby se vrátily domů..... 

Podzimní aranžmá ze zahrádky

 Podzimní nálada je v plném proudu a ačkoliv se zásoby kvetoucích květin ze zahrádky tenčí, nic naplat, ale i v tuto chvíli, nebo možná právě proto, abychom si zpříjemnili sychravé dny a připomněli léto, přemýšlíme, čím zkrášlit náš domov. 
 
 Pojďme si ukázat, že nemusíme utrácet obrovské sumy za květiny a přesto můžeme mít na stole v obýváku nebo v kuchyni krásné aranžmá vytvořené z toho, co posbíráme ještě na zahrádce nebo si přineseme z procházky. 

 Skvělé je i to, že do výroby můžeme zapojit i děti, které se vyřádí jak při sbírání materiálu, tak při výrobě a zabavíme je na celé odpoledne. 
 Vzhledem k tomu, že výroba je opravdu jednoduchá a finančně nenákladná, jistě děti rády vyrobí kytičku i babičkám a kamarádům.

Potřebujeme:

 K výrobě aranžmánku potřebujeme obyčejný hliněný květináč, velikost si zvolte sami podle toho, jak velké aranžmá chcete, podle toho na jak velkém stole bude stát. Já jsem vybrala klasickou velikost 12 cm v průměru. 
 Dále pak je dobré použít lesk na listy, které je vyleští a ochrání před prachem.  Drátky, stuhy, lýko, mašličky, ratanové kuličky, motýlky z peříček, papírové listy.....
 Záleží jen na Vaší fantazii. 
 Barvičky si vyberte podle toho, jaké máte rádi a jaké se Vám hodí domů. Zvolila jsem klasické podzimní barvy- žlutou, oranžovou a zelenou s hnědou. Při procházce si nasbírejte větvičky, listy, plody, cokoli, co Vás zaujme a bude se Vám líbit.
 Nebo obejděte zahrádku a můžete přidat i kvetoucí chryzantémky  či astřičky, které svými barvami kytičku doplní a oživí.




1. Květináč obrátíme vzhůru nohama, aby měl lepší stabilitu a zároveň nám dírka ve spodku poslouží jako úchyt.
 Stuhu dle Vašeho výběru ovineme okolo květináče a přilepíme tavnou pistolí a pokud nemáme, uchytíme ji drátkem.



2. Přes stuhu uvážeme lýko a z širší stuhy vytvoříme mašli, kterou přichytíme a svážeme s lýkem.








3.Do otvoru v květináči začneme umisťovat listy, které přestříkneme leskem na listy.



Dobře přeleštěné listy jsou mnohem hezčí a navíc se na ně nechytá tolik prachu. 

Listů dáváme tolik, abychom úplně nezaplnily dírku, budeme ještě přidávat ostatní materál.

4. Postupně připichujeme ostatní materiál, větvičky, květy, listy. A doladíme dle libosti barevnými motýlky, ratanovými kuličkami a podobně. Použít můžeme i sušené kytičky nebo bobule, šípky a různé doplňky vhodné do podzimních aranží.

 Pokud aranžmá nakonec omotáme troškou bílého sisálu, zjemníme jeho vzhled a celý aranž odlehčíme.

 Dekorace při použití živého materiálu, listů a květů vydrží pár dní než seschne.
 Životnost prodloužíme, pokud listy zapíchneme do ampule s vodou, nebo pokud použijeme suché, papírové nebo umělé listy a květy.


Fantazii se meze nekladou.

Čas barev, padajícího listí a nádherných podzimních dekorací

 Jen co se smíříme s neúprosným a neustále se střídajícím ročním obdobím, rozloučíme se s konečnou platností s létem, otevřeme se nápadům a veselým barvám podzimu. 
 Pomineme to, že každé ráno si zanadáváme na vlhkou mlhu, přes kterou není vidět na krok a při pohledu z okna máme chuť vlézt zpátky pod peřinu a uvařit si čaj, že při cestě do práce obalujeme své boty nánosy bláta a připadáme si jako nádeníci, co se právě vrátili z roboty. 

 Pusťme si domů ten hezký podzim plný barev, plný odstínů, o nichž jsme netušili, že existují, zatoulejme se do krajin snů, kde můžeme být čímkoliv bez ohledu na krutou realitu světa.
Prostě si pojďme hrát a vyrábět svým dětem zvířátka z kaštanů a vyřezávat obrovským dýním šklebící se obličeje, které budou děsit večerní příchozí hosty. Přivítejme podzim s fantazií a nápady pro zútulnění našich domovů.

Léto fuč, podzime vítej!

 Bez ohledu na to, kdy končí kalendářní léto a začíná podzim podle značky v kalendáři, pro mě začíná podzim ve chvíli, kdy se smířím s tím, že letos už se fakt nevykoupu, teda alespoň ve volných vodních tocích, vanu do toho fakt nepočítám :-), protože jsem vydra a máčím se neustále a vylézám pouze ve chvíli, kdy varhánky na mých prstech připomínají brázdy po dobře vykonané orbě.


 Zkrátka podzim je ten čas, kdy mi dojde, že je načase zase vytáhnout kabát a bundu, 
kdy chtě nechtě boty na podpatku zaplují do svých zimních postýlek v podobě krabic a usnou zimním spánkem do jara.
 Navleču se tak, že i eskymák by se podivil, jak je možné mít na sobě tolik vrstev a mé svlékání připomíná loupání cibule. 
 Stručně jasně, radši se upeču než zmrznu.

 A hlavně podzim je období, kdy začínám vyrábět a dekorovat domovy a každý rok doufám, že se mi podaří vydekorovat i můj domov, ale vždycky to dopadne stejně, dle přísloví ,,kovářova kobyla chodí bosa".
 A něco na tom bude, protože všechny dekorace a výrobky se rozutečou ke svým majitelům a mě to hřeje u srdce, protože vlk se nažral a koza zůstala celá.
 A já mohu začít vymýšlet další a další využití toho, co posbírám při toulání se krajem a co mi odpočívá v krabicích a dychtivě čeká na své zpracování.
                                             rada od Majďulí: ,, když si nasbíráte plody, kuličky, šípky a jeřabiny, přestříkněte je lakem na vlasy. Vydrží déle a tolik nepadají.,,

 Fantazie funguje na plné obrátky a při vycházkách sbírám kde co, až začínám mít pocit, že se nevejdu přes všechny krabice a svazky domů.
 A když už mám chuť začít se rozčilovat při přeskakování plných beden materiálu, vzpomenu si na to, že ručně vyrobenému věnečku na dveře či naaranžované misce na stolku v obýváku, dávají tyhle přírodniny z vycházek úplně jiný rozměr a že přináší do domova kousek přírody a přirozené krásy.

rada od Majďulí:,, listy se dají použít ve všech podobách, do kytiček, do věnečků, čerstvé, lisované i sušené. Postupy a návody na tvorbu z nich, si ukážeme v dalších článcích. Zapojte i děti, budou se skvěle bavit.,,